fbpx
Cesty po krajině duše,  To temné v nás

Moje odpuštění mužům

Dlouho jsem k mužům měla nevědomou projekci. Tichou výčitku a společnou vinu. Historie vedená především muži je plná válek, zabíjení, zneužívání víry, násilí, znásilňování, upalování. Ani dnes, když se dívám na zprávy, není to o moc jiné. Ať už se na tom muži jen podílí nebo tomu nedokáží zabránit. Muži se násilných trestných činů dopouštějí v celosvětovém měřítku velmi zhruba řečeno čtyřikrát častěji než ženy. Každý muž někde hluboko v mém nevědomí dostal nálepku ještě dřív, než jsem ho doopravdy poznala.

Součástí mnoha pracovních i osobních vztahů s muži bylo podceňování, pohrdání, dělání věcí za muže, protože to neumí nebo já to umím líp. První část pracovního života jsem spolupracovala především s muži. A poznala jsem jejich světlé i temné stránky. Mnoha z nich si dodnes vážím a mnoho z nich mě zklamalo. Ale to je stejné jako se ženami…

Nicméně za každým mužem stojí matka. Rodí, chová i nasycuje, dává nebo nedává lásku, určuje rodinné hodnoty a vzory, budoucí vztah mužů k ženám, toho, zde si žen budou vážit nebo jim ubližovat. A není nikdo, kdo by se vyhnul vlivu matky, a to i když třeba v dětství vůbec nebyla přítomná (ba dokonce o to víc, protože prázdné místo je obrovská energie)  

Takže nám ženám nezbývá než převzít za to všechno spoluzodpovědnost. Tedy za celou historii, za naše osobní životy, pocity vlastní ublíženosti nebo křivdy.

Mám dva úžasné syny. Dvě krásné už teď moudré mužské duše, které můžu od malička ovlivňovat. Vlastně hlavně je spíš nechat růst a moc to nezkazit.

Ne všechno se mi podařilo. Něco jsem neustála. Ač jsem dělala všechno, jak nejlíp jsem v danou chvíli mohla, stejně zpětně vidím spoustu chyb a klopýtnutí, stejně je moje mateřství provázeno výčitkami a stíny a vím, že nic z toho nevrátím.

Nezbývá mi, než je bezpodmínečně milovat a přijmout je i s jejich právem dělat v životě chyby, lámat ženská srdce, s jejich stíny i světlem, na jejichž vzniku se už teď podílím.

Dokonalost neexistuje a není rozdíl mezi chybami žen a mužů.

Včera bylo novoluní i zatmění.  Takže až dnes vyjde to „moje“ slunce, bude nezatížené vinou, obviňováním a ukřivděností. Bude svobodnější, shovívavější, chápající a otevřené nové dimenzi vztahů.

Tenhle dárek si sama dávám opožděně k letošním vánocům.

Chcete mi nechat vzkaz, něco mi napsat nebo se rovnou objednat?