fbpx
Tělo jako chrám

Proč vzít tělo do terapie duše?

Odseděla jsem si dlouhé hodiny na terapiích, zaměstnávala jsem mysl, analyzovala, třídila, pojmenovávala. Ale teprve když přišlo na dotek a zapojila jsem tělo, nastalo skutečné léčení. Byl to prožitek. Proč tedy brát tělo do terapie?

🧿Protože nás provází celým životem.
🧿Mysl nám může spoustu věcí nalhávat, ale TĚLO NELŽE. Jeho stav, citlivost, tvar a zdraví, vypovídají pravdivě o tom, jak žijeme. Pamatuje si vše – od porodu, přes dětská traumata až po životní styl.
🧿Ukládá se v něm všechno napětí, které zažíváme.
🧿Jsou v něm uzavřené všechny nevyplakané slzy, nepropuštěné bolesti a obdržené rány.
🧿Bolí, když mu ubližujeme. Dává nám signály, když blbě žijeme.
🧿Proudí v něm naše životní energie. Nebo taky neproudí.
🧿Tělo se dotýkalo těch, které jsme milovali nebo milujeme a je s nimi spojeno. Nebo dotyk postrádá.
🧿Je zdrojem cítění, smyslů, vnímání energií. Nebo tu schopnost ztratilo.
🧿Skrze tělo se můžeme dostat zpátky k sobě, pokud jsme se cestou životem odpojili.
🧿Tělo trpí, když zůstáváme jen v hlavě a necítíme ho.
🧿Je zdrojem potěšení a radosti. Nebo taky přestalo být.
🧿Lůno žen – matek bylo místem početí dalšího života, tedy malého zázraku. Paměť z porodů nebo potratů si nese dodnes.
🧿Jeho vnitřní moudrost nám může být v životě ukazatelem.

Tělo je nositelem našeho života. Nic míň.
Hlava k řešení nestačí.
TĚLO JE NÁŠ CHRÁM.